en el diccionario PONS
loculus <ī> m Demin. v. locus
Véase también
I. locus <ī> m (Pl loca nt, seltener locī) räuml.
1.
2.
3.
4.
5.
6.
II. locus <ī> m (Pl loca nt, seltener locī) übtr
| Caso | Singular | Plural |
|---|---|---|
| Nominativo | loculus | loculī |
| Genitivo | loculī | loculōrum |
| Dativo | loculō | loculīs |
| Acusativo | loculum | loculōs |
| Ablativo | loculō | loculīs |